A JE TU ADVENT

A je tu Advent. I když podle evropských poměrů nejsme národ zrovna moc zbožný, v případě Adventu je to trochu jiné. Díky reklamě ve sdělovacích prostředcích i díky stupňujícímu se nátlaku obchodních řetězců sice vládne nákupní horečka, ale podvědomě si uvědomujeme, že přichází období pohody, klidu a jakéhosi smíření. Hospodyňky mne za toto tvrzení asi zrovna moc nepochválí, avšak je to tak. A k Adventu neodmyslitelně patří adventní věnce a čtyři svíčky, které na nich postupně každou neděli rozsvěcujeme. Blíží se Vánoce, čas, kdy i ve válečné vřavě zavládlo alespoň na krátký čas příměří, čas, kdy se bilancují rozdíly mezi sliby a činy a kdy by na sebe měli být lidé alespoň o trochu hodnější než jindy.

Letos vyšla první adventní neděle na 1. prosince a slavnostní akce se jako obvykle konala na spojilské návsi. Přestože bylo citelně chladno, přišlo se na toto společenské setkání podívat velké množství návštěvníků a to převážně spojiláků. Sousedský spolek Spojil, opět ve spolupráci s Hasiči, připravil pro návštěvníky akce prodejní výstavu vánočních dekorací, které zhotovily naše šikovné lepší polovičky. Bylo rozhodnuto, že polovina získaných financí bude určena na podporu dětské
paliativní péče provozované společností ENERGEIA, o.p.s., což jsme pro snadnější pochopení nazvali jako mobilní hospic. Jejich nelehká práce s rodinami s těžce nemocným dítětem si toto jistě
zaslouží. Kolik to bude, to si na začátku akce nikdo z nás nedokázal představit. A o to bylo větší naše překvapení, kdy návštěvníci slavnosti odnášeli jednu dekoraci za druhou a stoly se prázdnily. Menší děti sice nejevily zájem o dekorace, ale o perníčky, které zadotovala obec a stvořily šikovné ruce našich děvčat a také o keksy od hasičů. Ty mizely ve velkém. Velmi mile nás pak potěšili sousedé a návštěvníci, kteří přestože o dekoraci neměli zájem, přispěli na společnost Energeia. S koncem slavnosti se na stolech krčily už jen samé drobnosti a po spočítání obsahu pokladničky + drobných darů jsme s potěšením zjistili, že na péči o nemocné děti můžeme přispět částkou
2500,- Kč. Není to mnoho, ale také to určitě nebyla poslední akce tohoto charakteru.

Můžeme oznámit, že se první den Adventu nad očekávání vydařil. Nešlo si nevšimnout, že bez ohledu na "stranickou" příslušnost tato akce Sousedského spolku a záměr podpořit dobrou věc všechny návštěvníky sjednotila. Sjednocovat je ostatně naším spolkovým krédem. Děkujeme tak našim děvčatům za jejich práci i aktivitu při prodeji, hasičům za technickou podporu a hlavně všem návštěvníkům, kteří přišli a přispěli na dobrou věc. Ať Vás celým Adventem provází pohoda a láska
k bližním.

MUDr. Karel Mencl, předseda Sousedského spolku

OSLAVA SAMETOVÉ REVOLUCE

Ani se nechce věřit, že je to již 30 let, kdy padla vláda KSČ, a děti ve škole přestaly oslovovat kantory soudružko-soudruhu a začaly s oslovením paní-pane. Sametová revoluce však přinesla i další vymoženosti, hlavně svobodné volby, kdy nebyla povinnost jít k volbám a volit jednomyslně jakousi národní frontu. Od začátku bylo jasné, že v první volbě bude vítězem Občanské fórum, které vzniklo v oněch revolučních dnech a bylo hlavním motorem dění v tehdejším Československu. Prostorem vládlo nadšení ze získané svobody a představa, že "Sametovkou" stmelený národ od teď potáhne za jeden provaz a bude se jen a jen prosperovat a že brzy doženeme Rakousko a Německo. Krásná představa. Jenže idealisté v tomto směru dělají často chyby, protože, jak již moudře řekl pan Werich "Lidi jsou jenom lidi". A tak se OF postupně rozpadlo na samostatné strany a zaniklo. Národ tak byl v dalších volbách postavený před situaci, že musel vybírat, kdo nabízí lepší budoucnost. A strany rostly jako houby po dešti, ty nové pak bývaly většinou na vzestupu, ale posléze skomíraly, buď na nějakých skandálech anebo jen proto, že se objevil někdo jiný s novou vizí. Vývoj těch 30. let způsobil, že je naše politická scéna bohatá na strany, ale chudší o výrazné
osobnosti, jako byl třeba Václav Havel v letech 1989 - 2003.

Z našeho úzce spojilského pohledu je potřeba připomenout, že sametová revoluce Spojil uchránila před svévolnou manipulací se soukromými pozemky, kdy na rozparcelovaných zahradách měly vyrůst vily komunistických papalášů. Také není možné opomenout hrstku statečných občanů, kteří dali v roce 1991 vzniknout Sousedskému spolku, který výrazně dopomohl k následnému osamostat-nění obce. Oněm devíti sousedům patří náš obdiv a dík.

Ale dost vzpomínání na staré časy. Těch 30 let od Sametové revoluce jsme oslavili i u nás ve Spojile. Slavili jsme 16.11. od dvou odpoledne na návsi v trošku improvizovaných podmínkách, ale vzhledem k tomu, že nebe vyslyšelo naše prosby, oslavovali jsme za slunečného, byť trochu chladného počasí. V tomto směru Sousedský spolek pro návštěvníky přichystal malé pohoštění, kde byl volně k dispozici teplý čaj a sušenky a za symbolickou cenu chutná gulášová polévka. Spolu se Sousedským spolkem se akce účastnili také spolupracující Spojilští hasiči, kteří tradičně přiložili ruku k dílu při stavění a zařízení scény. Také zajistili nádhernou kytici s trikolórami, určenou pro Lípu svobody. Sousedský spolek Spojil na tuto oslavu pozval operní zpěvačku Ivetu Aman a imitátora Václava Faltuse. Paní Iveta kromě úvodní "Modlitby pro Martu", která byla před třiceti lety hymnou Sametové revoluce, pak ve dvou vstupech potěšila přítomné jak lidovými, tak popovými písněmi. Mezi těmito bloky vystoupil Václav Faltus, který vzpomínal jak na Sametovou revoluci, tak hlavně na řadu jejích aktérů a také na svá setkání s různými velikány jak politiky, tak divadla i filmu.
A celou řadu z nich pohotově hlasově imitoval.

Naše děvčata napočítala včetně dětí na 86 přihlížejících, což je na spojilské podmínky celkem slušná účast. Slunce se však rychle sklonilo za kapličku a domy a stejně rychle se začalo ochlazovat. Závěr akce, kdy zástupci obou spolků položili kytici ke kmeni Lípy svobody a kdy jsme si spolu s paní Ivetou zazpívali naši státní hymnu, tak již nepatřil dětem, které jejich rodiče díky zimě raději odvedli domů. Nutno připomenout, že jsme vlastně slavili začátek sametové revoluce, jejíž hlavní děj se před těmi 30. lety teprve začal odehrávat a kdy prvním vyvrcholením byla generální stávka 27. listopadu. Jako projev úcty k tomuto datu naši hasiči zajistili, že po celou dobu od položení kytice až do 27.11. u ní byly také zapálené svíčky.

Oslava sametové revoluce ve Spojile byla důstojnou oslavou znovunabytí politické a národní svobody a jak ohodnotilo akci mnoho přítomných, byla také plná emocí a radosti, což se na tvářích účastníků zračilo hlavně při zpěvu státní hymny. Dovolte mi, abych srdečně poděkoval všem, kdo se na zdárném průběhu akce podíleli a to jak členkám a členům Sousedského spolku, tak členům Sboru dobrovolných hasičů, bez jejichž technické pomoci by bylo uskutečněné setkání organizač-ně velmi náročné. Náš dík také patří všem, kdo přišli naši akci podpořit.

Za Spolek i Hasiče zaznamenal MUDr. Karel Mencl

DEN DŘÍVE NAROZENÝCH

Den dříve narozených je v kalendáři označován jako Mezinárodní den seniorů a byl mu vyhrazen termín 1. října. No budiž, detaily slova senior nebudeme rozebírat. V každém případě se Sousedský spolek Spojil spolu s Hasiči obce Spojil domluvili na společné akci, která by z tohoto dne udělala možnou tradici. Je pravda, že jsme každý trochu jiný, že každý posloucháme různé hudební žánry, ale jako české patrioty nás všechny spojují hezké české lidové písničky. Proto jsme se rozhodli pro hudební produkci, kterou jsme nazvali "Posezení s českou písničkou", pozvat Pardubickou šestku, a aby to nebylo jenom o písničkách, tak i baviče a imitátora Pavla Kopeckého. Ten nám však na poslední
chvíli onemocněl a jen díky pohotové reakci kapely, která s sebou přivezla rovnocennou náhradu, nebyly ztraceny vtípky a historky všeho druhu. A aby se lépe poslouchalo a relaxovalo, připravily naše drahé polovičky ze Sousedského spolku sladké i slané zákusky a místopředseda spolku uvařil pro účastníky vymazlený guláš. Všem, kdo se o zdárný průběh odpoledne nezištně starali, patří náš veliký dík a úcta. To také našim hasičům, kteří se účastnili osobního pozvání účastníků. Dík patří také Obci Spojil, která hudební produkci podpořila finančně a paní starostce, která na základě žádosti šéfa hasičů pro akci zajistila přítomnost defibrilátoru. Naštěstí jsme ho nepotřebovali a mohli vrátit "nerozbalený".

A pak přišel den D, kterým byla neděle 6. října 2019. I když členové Spolku a Hasičů osobně zvali všechny dříve narozené a to od 65 let výše, tak nás překvapila a troufám si říci, že velmi mile překvapila vysoká účast spojilských sousedů, kterých se sešlo kolem padesáti a bylo tak nutné v altánu poněkud přeorganizovat místa k sezení. Ti mladší návštěvníci, kteří také přišli na oslavu, a doplnili stav hostů na 60, pak byli nuceni vzít za vděk trochu improvizované sezení v klubovně areálu. Vše se snad podařilo k obecné spokojenosti a úderem čtrnácté hodiny zazněly první písničky. Předsedové obou spolků pak
přivítali návštěvníky a sdělili potřebné informace k průběhu nedělního odpoledne. Ještě než se však zábava rozproudila naplno, uctili přítomní památku zesnulého Karla Gotta silným potleskem. A pak přišly téměř dvě hodiny českých písniček a vtipkování. Když jsem sledoval tváře návštěvníků, nikde jsem neviděl zachmuřenou líc, ale jen jasné oči a rty, které zpívaly právě hranou písničku. A když bylo dohráno, řada odcházejících "dříve narozených" hostů si akci velmi pochvalovala. Tak sousedi a přátelé, příští rok si to zopakujeme? Co Vy na to? Bude Vám vyhovovat neděle 4. října 2020 od 14 hodin? Jako připomínka je to zapracováno do Spojilského kalendáře. Bude dobré si u tohoto data udělat veliký puntík, nebo rovnou vykřičník. Už teď se na Vás těšíme.

za Spolek i Hasiče zapsal MUDr. Karel Mencl

Sousedský spolek, posvícení a koláče.

Vážení spoluobčané,

dovolím si Vám položit kontrolní otázku: Víte o tom, že v obci byl obnoven Sousedský spolek a zahájena jeho činnost v podobě dvou přednášek z lékařského prostředí? Podobnou otázku si totiž položili i členové Sousedského spolku a při hledání odpovědi se shodli na potřebě prezentovat svoji činnost také jinak než populárně naučnými akcemi a sousedům se tak připomenout i z nějaké příjemnější stránky. Ale jak, padla další otázka. Bude posvícení, ozval se hlas, co kdybychom napekli koláče, postavili stánek a sousedům tak zpříjemnili posvícenské odpoledne působením na jejich
chuťové pohárky? A nápad byl na světě. K vlastnímu provedení to byl už jenom krůček, především proto, že taktovku převzala osvědčená sestava našich krásnějších poloviček. Celkem sedm akčních žen a jeden mládenec to zvládli na jedničku. Jedno odpoledne příprava a následující dopoledne pečení se všemi projevy kreativity, které k tomu patří. Pět hodin u válu a sporáku unaví a vyhladoví. Díky šéfovi prostor kuchyně se však všichni mohli do sytosti občerstvit. Všem aktérům a zúčastněným za to vysilování patří náš dík.

Odpoledne se pak stánek plný vlastnoručně upečených dobrot, přesněji 400 koláčů a dva plechy
metýnek, stal okamžitě středem pozornosti. Po koláčích se doslova zaprášilo. Na vyprázdnění všech přepravek stačilo necelých devadesát minut. Co by mohlo být jasnějším důkazem, že se dobrá věc podařila. Jenom jsem si tak s trochou nostalgie uvědomil, že zdařilá prezentace sousedského spolku byla víceméně jedinou třešničkou na jinak šedivém průběhu odpoledne a to i přes to, že v jeho průběhu "na střídačku" prošlo Sportovním areálem více sousedů a přespolních, než bývá v poslední době obvyklé a že se děti mohly vyřádit ve skákacím hradu. Prostě, chyběla posvícenská "šťáva".

Kachnička a švestkové knedlíky sice neměly chybu, ale marně jsme se těšili na avizovanou soutěž v jejich pojídání na čas. Chystali jsme se, jak budeme aktéry hecovat. Tato zábava nám byla bohužel odepřena, protože se do soutěže přihlásili toliko dva borci. Škoda, stejně si myslím, že i s malým počtem závodníků to mohla být skvělá legrace.

Také jsem přesvědčen, že měla hrát posvícenská muzika již během odpoledne. Kapela Jazzika
z Kaplic hrající od devatenácté hodiny chybu také neměla, hráli nádherně, jenom jsem měl pocit, že by se jejich produkce lépe vyjímala v reprezentativní kavárně než na vesnickém posvícení. Taková správná posvícení jsem zažíval na Moravě, kde si při lidovce mohla chasa z plna hrdla zakřičet "Čí sú hody - naše!" A pak hrála muzika a chasa tancovala. Inu co, časy se asi mění.

S.R.

NEODKLADNÁ PÉČE - přednáška od Záchranné služby Pardubice

Dne 25. června se konala druhá větší přednášková akce. Organizačně ji připravil Sbor dobrovolných hasičů obce Spojil a Sousedský spolek za laskavého přispění Obce Spojil. Sousedský spolek také přispěl zajištěním drobného občerstvení. Podobně jako ta první se konala ve Sportovním areálu obce a byla to zdravotnická přednáška s ukázkami, tentokrát na téma "Jak se chovat při mimořádných událostech ohrožení života a jak správně postupovat předtím, než dorazí profesionální pomoc". Profesionální záchranáři Richard Kubát a Jan Křivka v první části večera seznámili přítomné posluchače s problematikou náhlých zdravotních příhod, při kterých jde díky zástavě srdečního rytmu a dýchání o život. Nebyly ani tak probírány příznaky infarktu, kolapsu, mrtvice či mechanizmu nějakého úrazu, ale to, jak se máme v takové situaci jako zachránci chovat. Nebylo toho málo a navíc nás seznamovali s novinkami jednotlivých postupů, takže kdo chtěl všechny informace vstřebat, musel dávat pozor. Kromě základních postupů pro přítomnost jednoho, nebo více zachránců, nás přednášející přiměřeně zábavnou formou seznamovali s konkrétními událostmi, které sami zažili a to včetně použití přenosného defibrilátoru. O přestávce si zájemci mohli nechat změřit tlak a pulz.

Ve druhé části přišly na řadu hlavně úrazy a informace o tom, jak se v dané situaci chovat. Co při autonehodě, co při poranění řezným nástrojem, nebo mechanickým strojem, například pilou, co při popáleninách, co při zásahu elektrickým proudem. A opět byla doporučení provázena vlastními zkušenostmi.

Ve finále akce došlo i na dotazy z publika. Jak s vlastní přednáškou s ukázkami, tak i s dotazy si oba profesionální záchranáři poradili. Diskuze zvláště mezi účastníky pak probíhala ještě nějakou dobu po ukončení oficiální části. Přestože se sešlo daleko více posluchačů, než tomu bylo u první přednášky,
osobně mne poněkud mrzelo, že klub "nepraskal ve švech". Může to být dáno tím, že znalosti našich občanů jsou na takové výši, že podobnou akci nepotřebují?
Udělejme si teď každý za sebe malý test.

1) Jak poznám, že došlo k zástavě srdce?

2) Kdy začít s nepřímou masáží srdce?

3) Kdy volat záchranáře?

4) Jaká je účinná frekvence stlačování hrudníku u dospělého?

5) Jak hluboko má stlačení hrudníku zasahovat, aby to mělo efekt?

6) Jak je to s dýcháním z plic do plic?

7) Jak tyto situace vypadají u dětí a jak se chovat v tomto případě?

8) Co dělat v případě vdechnutí vody nebo cizího tělesa?

9) Co a jak udělat při masivním tepenném krvácení?

10) Co je důležité dělat u větších i menších popálenin?

Pokud jste prošli bez zaváhání, tak klobouk dolů. Pokud ne a rádi byste se trošku více poučili, chystáme se takovou akci opakovat i v dalších letech. Neváhejte a přijďte.

MUDr. Karel Mencl

Rady lékaře pro klidné cestování - přednáška

Blíží se doba prázdnin a dovolených, což znamená pro mnohé cestování za odpočinkem nebo za nevšedními zážitky. Proto Sousedský spolek Spojil připravil pro naše občany - potencionální cestovatele přednášku o tom, jaká nebezpečí na ně v některých zemích číhají. Přednáška se konala v úterý 12. června v 19 hodin v klubovně sportovního areálu, jak avizovaly plakátky a také místní rozhlas.

MUDr. Karel Mencl nám povyprávěl o mnoha nebezpečných chorobách či parazitech, se kterými bychom se na našich cestách, především do exotických zemí, mohli setkat a poradil, jak takovým problémům předcházet. Jeho povídání bylo doplněno videoprojekcí s přehledy infekcí, parazitů a mapami výskytu zmíněných chorob. Doporučil nám, co by měla obsahovat naše cestovatelská lékárnička a kde a proč se nechat očkovat před odjezdem do daleké ciziny.

Na závěr se mezi přítomnými rozvinula diskuse o záludných klíšťatech a chorobách, které s sebou může přinést jejich přisátí a o tom, jak se zachovat , když se už do nás klíště zakousne.

Sice nevelký počet návštěvníků si tak i v tomto horkém podvečeru kolektivně popovídal a dověděl se mnoho zajímavých informací. Jako jedna z účastníků přednášky musím konstatovat, že tato akce byla pro nás velkým přínosem.

Melounová Božena